AI Act po 2. srpnu 2026: co pro firmy platí a co se odložilo

Co se stalo 2. srpna

V neděli 2. srpna 2026 začala platit další část evropského nařízení o umělé inteligenci. Zároveň se stalo něco, co se v přehledech snadno přehlédne: nejtěžší část pravidel ten den platit nezačala, protože se pár dní předtím odsunula o rok a čtyři měsíce.

Kdo si tedy loni založil složku s termínem „srpen 2026“, má teď v ruce dva různé seznamy. Jeden platí, druhý má čas. Tenhle text je rozděluje.

Odklad, který to celé zamíchal

Změnu přineslo nařízení (EU) 2026/1744, kterému se říká digitální omnibus na umělou inteligenci. V Úředním věstníku vyšlo 24. července 2026 a účinné je od 27. července 2026. Je to první balík změn původního nařízení (EU) 2024/1689 od jeho přijetí.

Nové termíny u vysoce rizikových systémů vypadají takto:

Do přílohy III patří mimo jiné systémy pro nábor a výběr uchazečů, pro rozhodování o povýšení nebo ukončení pracovního poměru, pro hodnocení studentů, pro posuzování úvěruschopnosti nebo pro biometrickou identifikaci. Pokud jste zvažovali nástroj, který třídí životopisy podle vhodnosti, tohle je vaše kategorie a máte na přípravu podstatně víc času, než jste čekali.

Co se neodložilo: pravidla průhlednosti a povinnost podporovat gramotnost zaměstnanců. To jsou přesně ty dvě věci, které dopadají na běžnou firmu bez vlastního vývoje.

Co platí od 2. srpna: průhlednost

Článek 50 nařízení není jedna povinnost, ale pět různých. Liší se tím, na koho dopadají. Nařízení rozlišuje poskytovatele, tedy toho, kdo systém vyvíjí a uvádí na trh, a zavádějící subjekt, tedy toho, kdo ho používá. Většina českých firem je v druhé skupině.

Jedna lhůta je posunutá. Strojově čitelné označení podle článku 50 odst. 2 se u generativních systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 uplatní až od 2. prosince 2026. Poskytovatelé tak dostali čtyři měsíce navíc na doplnění značek do metadat.

Co to znamená prakticky

Tady je místo, kde se nejčastěji chybuje na obě strany. Jedni si myslí, že od srpna musí ke každému textu psát, že ho psala AI. Druzí si myslí, že se jich to netýká vůbec.

Ani jedno není pravda. Nařízení nezavádí plošné označování všeho. Když si obchodník nechá od jazykového modelu napsat nabídku pro zákazníka, označovat ji nemusí. Když si účetní nechá vysvětlit vzorec, taky ne.

Označovat se musí tam, kde by si čtenář nebo divák mohl splést stroj s člověkem nebo výmysl se skutečností. Typicky:

• video nebo fotka, na které vystupuje skutečná osoba, která to nikdy neřekla ani neudělala
• článek na firemním blogu, který informuje veřejnost o věcech veřejného zájmu a nikdo ho redakčně nezkontroloval
• chatbot na webu, který se tváří jako člověk

Poslední bod je pro malé firmy nejčastější. Povinnost u chatbotů míří podle nařízení na poskytovatele, tedy na dodavatele nástroje. Provozovatele webu to ale nezachrání před naštvaným zákazníkem, který půl hodiny psal s robotem v domnění, že píše s člověkem. Ověřte si u dodavatele, že to jeho okénko přiznává, a pokud ne, napište to tam sami.

Co platí od února 2025: gramotnost zaměstnanců

V článcích na internetu bývá tahle povinnost buď nafouknutá do hrozby, nebo přehlédnutá úplně. Stojí za to ji říct přesně.

Článek 4 nařízení ukládá poskytovatelům i zavádějícím subjektům, aby přijímali opatření podporující gramotnost svých zaměstnanců a dalších osob, které s umělou inteligencí pracují v jejich zastoupení. Platí od 2. února 2025.

Digitální omnibus tuhle povinnost v červenci 2026 zmírnil, konkrétně článkem 1 bodem 5. Původní znění mluvilo o tom, že subjekty mají přijímat opatření, aby v nejvyšší možné míře zajistily dostatečnou úroveň gramotnosti. Nové znění mluví o opatřeních, která podporují rozvoj gramotnosti, a přidává větu, která nenechává prostor pro výklad: povinnost nevyžaduje, aby poskytovatel nebo zavádějící subjekt zaručil u kohokoli konkrétní úroveň gramotnosti.

Rozdíl je právně podstatný. Z povinnosti dosáhnout určité úrovně se stala povinnost něco pro to dělat.

Koho se to týká uvnitř firmy

Ne všech. Nařízení mluví o lidech, kteří s umělou inteligencí pracují nebo ji obsluhují jménem firmy. Když má přístup k jazykovému modelu celá kancelář, je to celá kancelář. Když ho používají tři lidé v marketingu, jsou to ti tři.

Praktický postup, který doporučujeme firmám na školeních, má tři kroky:

1. Zjistit, kdo to vlastně používá. Bývá to víc lidí, než vedení tuší. Řada zaměstnanců používá vlastní účet, protože firemní nedostali.
2. Určit, co má kdo umět. Jiné minimum potřebuje účetní, která z modelu tahá čísla, a jiné personalistka, která přes něj předtřiďuje uchazeče.
3. Nechat po sobě stopu. Prezenční listina, osnova, datum. Ne kvůli papíru, ale proto, že bez záznamu nemáte čím doložit, že jste něco udělali.

Pokuty: co za co

Sazby stanoví článek 99 nařízení. Nejsou plošné, liší se podle toho, co bylo porušeno.

Tady je detail, který se v přehledech ztrácí a pro menší firmu je zásadní. U velkých podniků se uplatní ta z obou hodnot, která je vyšší. U malých a středních podniků včetně začínajících to nařízení v článku 99 odst. 6 otáčí a použije se ta nižší. Firma s obratem sto milionů korun tedy u tříprocentního pásma neřeší patnáct milionů eur, ale tři miliony korun. Pořád dost na to, aby to bolelo, ale jiný řád.

A teď věc, kterou většina článků na toto téma neuvádí: článek 4 v seznamu v článku 99 není. Za samotnou nedostatečnou gramotnost zaměstnanců tedy zvláštní pokuta stanovená není.

Neznamená to, že je povinnost jen na papíře. Orgány dozoru nad trhem ji posuzují v souvislostech a chybějící proškolení je obvykle první věc, na které se ukáže, že firma nezvládá ani zbytek. Ale rozdíl mezi „hrozí vám pětatřicet milionů eur“ a skutečností je velký a stojí za to ho znát dřív, než na jeho základě někdo něco koupí.

Co omnibus naopak přitvrdil

Odklad si vysloužil většinu pozornosti, ale balík zároveň rozšířil seznam zakázaných praktik podle článku 5. Přibyl zákaz systémů, které vytvářejí nebo upravují intimní obrazový materiál bez souhlasu, a systémů vytvářejících materiál zobrazující sexuální zneužívání dětí. Přechodné období běží do 2. prosince 2026.

Pro běžnou firmu to není praktické téma. Je to ale odpověď těm, kdo omnibus čtou jako plošné změkčení: zakázané praktiky jsou pásmo s nejvyšší sazbou a to se nerozvolnilo, naopak.

Kdo to v Česku hlídá

Gesci nad zavedením nařízení má od usnesení vlády z 28. května 2025 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Orgánem dozoru nad trhem je Český telekomunikační úřad, oznámené subjekty a posuzování shody má na starosti Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví spolu s Českou agenturou pro standardizaci.

Návrh adaptačního zákona z dílny ministerstva k tomu přidává zvláštní působnost České národní banky pro finanční sektor a Úřadu pro ochranu osobních údajů pro oblast biometriky, se zbytkovou působností telekomunikačního úřadu všude jinde. Zdůrazňujeme slovo návrh: v době psaní tohoto textu byl zákon stále v legislativním procesu, takže se rozdělení ještě může posunout.

Nový zákon ale není podmínkou toho, aby pravidla platila. Nařízení EU se na rozdíl od směrnice do národního práva nepřevádí a působí přímo. Adaptační zákon jen doplňuje, který úřad co dělá a jak postupuje.

Co s tím udělat tenhle měsíc

Pokud jste firma do dvou set lidí bez vlastního vývoje umělé inteligence, seznam je krátký a dá se zvládnout za jedno odpoledne:

1. Projděte web a sociální sítě. Máte chatbota? Je z něj poznat, že to není člověk? Publikujete obrázky nebo videa se skutečnými lidmi, které vznikly generativně?
2. Sepište, kdo co používá. Stačí tabulka: člověk, nástroj, k čemu. Vyjde z toho i to, kolik účtů platíte dvakrát.
3. Zkontrolujte nábor. Pokud předtřiďujete uchazeče automaticky, spadáte do vysoce rizikové kategorie. Máte čas do prosince 2027, ale je dobré to vědět teď.
4. Naplánujte školení lidí, kteří s tím pracují. Ne kurz pro všechny, ale minimum pro ty, kterých se to týká.
5. Napište dvě stránky pravidel. Co se smí zadávat, co ne, kdo výstup kontroluje, komu se hlásí problém.

Bod pět bývá nejpodceňovanější. Většina reálných průšvihů, které ve firmách vidíme, nevznikla porušením evropského nařízení, ale tím, že někdo vložil do veřejného nástroje smlouvu s cenami nebo osobní údaje zaměstnanců. Za to se neplatí pokuta podle AI Actu, ale podle úplně jiného předpisu.

Kde v tom stojíme my

Právní posouzení vašich systémů neděláme, na to jsou advokáti. Co děláme, je ta část, která z nařízení plyne pro lidi: aby zaměstnanci věděli, co je nástroj zač, kde jsou jeho hranice, co do něj nepatří a jak poznat, že výstup nesedí.

V našem padesátihodinovém kurzu AI pro zaměstnance je tomu věnován celý modul spolu s ochranou dat a firemními pravidly. Zbytek kurzu je praktický a jede na dokumentech konkrétní firmy, protože pravidla se nejlíp učí na práci, kterou lidé stejně dělají.

Při schválené žádosti kurz hradí program Úřadu práce. Jestli na něj dosáhnete a kolik z ceny pokryje, spočítáme písemně dopředu, ještě než si cokoli objednáte.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2024/1689 o umělé inteligenci, znění na EUR-Lexu
• Nařízení (EU) 2026/1744, digitální omnibus na umělou inteligenci, EUR-Lex
• Sazby pokut, článek 99 nařízení, artificialintelligenceact.eu
• Umělá inteligence a role dozoru nad trhem, Český telekomunikační úřad
• Návrh českého zákona o umělé inteligenci, tisková zpráva MPO
• Ministerstvo průmyslu a obchodu, tisková zpráva k označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí, 8. července 2026, mpo.gov.cz
• Česká asociace umělé inteligence, rozbor pravidel průhlednosti, 27. července 2026, asociace.ai